Mladí chovatelé zvířat, p.s. Mikulášovice

     Možná si to ani mnozí neuvědomujeme, ale i náš spolek je jednou z organizací, která se nemalou měrou podílí na výchově mladé generace. Tuto svoji nezastupitelnou roli jednoznačně deklaruje ve svých Stanovách, kde je uvedena v hlavní činnosti hned na druhém místě zejména: “Výchova mladých chovatelů a zájemců z řad dětí a mládeže o chov výše uvedených drobných zvířat v rámci jejich mimoškolních aktivit.“ Není to nic nového, i když předchozí Stanovy a další dokumenty to neuváděly tak jednoznačně.

     Budoucí rok je rokem volebním na všech úrovních našeho spolku. Trochu mne ale překvapilo, že ÚVV ve svých organizačních pokynech k volbám poněkud opomenul odlišnost nejvyššího orgánu majícího v náplni práci s mladými chovateli ve svazu. V celé dosavadní historii platila praxe, že volební konference pracovníků s dětmi a mládeží se vždy konala v průběhu prázdnin předchozího roku při příležitosti konání celostátního a mezinárodního kola Olympiády mladých chovatelů. Tentokrát by to bylo ještě více aktuální proto, aby se naplnila dikce Stanov, kdy by již od 1.1.2017 měla existovat co nejdříve plnohodnotná komise. To je ale věc organizační a mně nepřísluší o ní rozhodovat.

     Rád bych zde upozornil naše členy a především zodpovědné funkcionáře, co je vlastně podstatou výchovy nejmladší generace a tím náplní všech orgánů a funkcionářů pracujících ve svazu s mladými chovateli. Celá léta se potýkáme s nepochopením naší role, kdy nám jsou představiteli mnohých odborných sekcí podsouvány úkoly, které jdou jen a jen za nimi samými. Stačí se jen opět podívat do Stanov, kde je jednoznačně uvedeno, co je náplní sekcí. Vedoucí mladých chovatelů zde nejsou od toho, aby učili děti odborné chovatelské práci, nýbrž od toho, aby děti s ohledem na jejich věk a vývoj, kdy si teprve hledají své zájmy pro celý život, děti přivedli k zájmu o zvířata a jejich chov obecně, a vedli je různými formami k zodpovědné péči o živé tvory. Je naprosto běžné, že děti během roku změní svoje chovatelské nadšení na jiný druh zvířat a tak to trvá i několik let, než najdou to pravé, čím se budou zabývat i v dospělosti. Proto je naprosto zcestné dogmaticky požadovat po mladých chovatelích, aby chovali pouze čistokrevná zvířata s průkazem původu. Je to samozřejmě ideální stav, který vyžaduje mít 100 % podporu od rodičů či jiných blízkých, kteří takovýto chov financují, protože děti na to samy většinou prostředky nemají. A navíc jsme u nejpalčivějšího problému, který čistokrevné chovy mladých chovatelů doprovází. Kdo je vlastně skutečným chovatelem, kdo je skutečným vystavovatelem na výstavách? A pak jsme rázem někde úplně jinde, než bychom měli být. Letitá kritika stavu, že nejedni rodiče či prarodiče vystavují svá zvířata na děti, aby nemuseli platit výstavní poplatky nebo dosáhli na jejich slevy! A to chceme? To je cílem výchovy nejmladší chovatelské generace? Jít od mala dětem příkladem, jak se podvádí?

     Myslím si, že kdo to s dětmi – mladými chovateli - myslí dobře a upřímně, že tyto mé řádky pochopil a zamyslel se nad nimi. Takže se dostáváme k poslední, ale v podstatě první a základní věci, která se týká vedení mladých chovatelů. Je třeba si uvědomit, že nic se nedá dělat napůl, když se to chce dělat pořádně. Na tom se jistě shodneme s většinou zkušených chovatelů. Proto pečlivě zvažujme, kdo bude pověřen vedením mladých chovatelů na všech svazových úrovních. Je třeba mít na paměti, že práce s dětmi vyžaduje 100% nasazení, že ji může dělat pouze ten, kdo ji bude mít pro sebe jako prvořadou. Pro novou ústřední komisi práce s mladými chovateli to platí stejně. Nelze do ní nominovat kandidáty, kteří sami děti v organizacích nevedou a pro které je prvořadou věcí věnovat se jako koníčku své chovatelské odbornosti. Vždyť do žádné odborné komise nikoho nenapadne volit člověka, který se danou odborností vůbec nezabývá! Proto jednoznačným kritériem pro vedení mladých chovatelů a výkon s tím souvisejících funkcí musí být praktická zkušenost s prací s dětmi nebo profesionální pedagog.

     Jelikož žádný učený z nebe nespadl, tak i my pracovníci s mladými chovateli a vedoucí chovatelských kroužků musíme stále myslet na získávání nových vědomostí. V naší republice se už od roku 1980 koná každoročně Celostátní vzájemná výměna zkušeností – velká akce pro pracovníky s dětmi a mládeží z různých skupin, spolků apod. Na mnoha místech republiky se rovněž konají obdobné regionální akce pro ty, kteří se CVVZ nemohou z různých důvodů dostavit. O této akci jsem se dozvěděl přede lety, když jsem náš Svaz – respektive jeho děti a mládež – přivedl jako další členské sdružení do České rady dětí a mládeže v roce 2010. Od té doby se jí pravidelně zúčastňuji spolu s několika dalšími členy svazu, vedoucími našeho dneska již více než 30 ti letého dětského tábora se zvířaty, který pořádá naše mikulášovická organizace. Dnes si již nemůžu ani představit, že bych se této akce nezúčastnil, navíc patříme mezi lektory, kteří na akci předávají své mnohaleté zkušenosti. Oproti tomu se my sami zúčastňujeme jiných přednášek podle vlastního výběru a potřeby. Měl jsem velkou radost, když jsem se v loňském roce jsem prvně na této akci setkal s novými mladými tvářemi z našeho svazu, kteří byli do nedávna ještě mladými chovateli a dnes se už sami mladým chovatelům ve svých organizacích věnují. To jsou ti, kteří by mohli a měli postupně nahradit mnohé formální členy ÚKPM i dalších orgánů pracujících s mladými chovateli. Využívám této příležitosti, abych zde uvedl na odkaz letošní CVVZ na internetu: www.cvvz.cz Letošní ročník proběhne v Šumperku ve dnech  16.-19.listopadu, je však možno se zúčastnit i pouze některých dnů akce dle vlastních možností a vybraného programu.

      I když propagace činnosti Českého svazu chovatelů není vyhrazena zrovna nám, pracovníkům s dětmi, patříme mezi ty, kteří jej propagují i tam, kde jsme cestu nikdo neznali. Už od roku 2000 se každoročně koná veletrh neziskových organizací NGO Market, do kterého jsme se zapojili jako vystavovatelé a účastníci poprvé před šesti lety. Letos proběhl 12. dubna v prostorách Fora Karlín na Praze 8 a o náš stánek byl tradičně veliký zájem. Pochopitelně jsme zde prezentovali především práci našich dobrovolníků s dětmi a mládeží.

     Velkou radost mám i z toho, že už naše organizace není zdaleka jedinou ve Svazu, která se každoročně na jaře zapojuje do celostátních akcí, jako Ukliďme svět – ukliďme Česko, která letos proběhla okolo 8. dubna. Zde je velká příležitost se prezentovat na veřejnosti a při tom zvelebit sídla svých spolků, výstaviště a jejich okolí. Obdobnou každoroční akcí je podzimních 72 hodin. Letos je akce naplánována na dny 12.-15. října. Zde je především příležitost pro děti a mládež předvést, co dovedou. Naše organizace v tuto doba tradičně pořádá svoji výstavu zvířat mladých chovatelů, kterou si v pátek sami postaví, v sobotu výstava proběhne pro veřejnost a v neděli ještě stihneme uklidit les v okolí našeho letního tábořiště a sídla spolku. Na závěr pak stejně jako na jaře si společně opečeme na ohni buřty. Při těchto akcích si nás všimnou i ti, které chovatelství nezajímá a nás velice těší, že to oceňuje naše město, které nás pak celoročně finančně i morálně podporuje při naší činnosti.

     O všech akcích, které jsem zde zmiňoval, lze najít podrobné informace na internetu, kde je pak možnost se zaregistrovat a aktivně se do nich zapojit. Věřím, že tento můj exkurz do problematiky mladých chovatelů nezapadne, naopak mnohým z vás umožní, se s naší problematikou více seznámit. Pak to splní svůj účel. A pamatujte, že chceme-li něčeho dosáhnout, sami musíme jít příkladem!

Vlastimil Jura starší

Pro časopis Chovatel 7/17